grepolis.jpg
grepolis1.jpg
Stavěj velkolepá města, navazuj mocná spojenectví, využívej moci bohů, dobývej svět!
Tuto hru hraji, připadá mi to jako remix travian, divokých kmenů a kingsage...
Prozatim toho nemám objeveno tolik, ale vypadá to na docela dobrou hru....vyzkoušejte :-)

KLIKNI na OBRÁZEK a HRAJ

VŮDCE TŘETÍ ŘÍŠE MĚL ZEMŘÍT 15. BŘEZNA 1939

VŮDCE TŘETÍ ŘÍŠE MĚL ZEMŘÍT 15. BŘEZNA 1939 NA HRADČANSKÉM NÁMĚSTÍ V noci ze 14. na 15. března 1939 donutí Adolf Hitler česko slovenského prezidenta Emila Háchu, aby přijal okupaci své země. Vzápětí odjíždí do Prahy. Netuší, že tu na něj čeká ATENTÁTNÍK S PŘIPRAVENOU NÁLOŽÍ.


Foto: ČTK

Už jako kluk snil Jicchak o tom, že odejde z rodné Oděsy a pokusí se najít štěstí jinde. Vystudoval elektroinženýrství a pak odplul do Palestiny. Usadil se v Haifě a začal podnikat.

Měl nápady, odvahu a vůli. A tak se posléze stal spolumajitelem továrny na výrobu elektrických přístrojů.

Byl úspěšný, zakázky se jen hrnuly. A přece jednoho dne hodil tohle všechno za hlavu. Inženýr Jicchak Shimkin podřídil svůj další život jednomu jedinému cíli: zabít Adolfa Hitlera.

V PRAVÉ POLEDNE

Je 15. března 1939. Středa. Zvláštní vlak vypravený časně ráno z Berlína se blíží k České Lípě. V jednom z luxusních vozů veze vzácného pasažéra. Adolfa Hitlera. Říšský vůdce, jakmile v Berlíně usedl do vlaku, ulehl ke spánku. Spal pak až do dvanácté hodiny. Právě nyní, v pravé poledne, vstal. Je usměvavý, veselý, cítí se báječně. Když se obléká, jen tak lehce prohodí ke svému komorníkovi, že "musí být první v Praze ...".

Hitler se dívá na ubíhající krajinu a možná si připomíná uplynulou a tolik dramatickou noc. To když se jemu a jeho nejbližším spolupracovníkům podařilo výhrůžkami donutit zlomeného dr. Emila Háchu, jenž se po mnichovských událostech stal prezidentem okleštěného Československa, aby podepsal dva klíčové dokumenty. První obsahoval sdělení, že prezident Hácha vkládá osud českého národa do rukou Adolfa Hitlera. Druhý se týkal kapitulačních podmínek požadovaných vládou nacistického Německa.

Ano, pro vůdce třetí říše je to triumfální cesta.

TAJEMSTVÍ JICCHAKA SHIMKINA

Hitler však nemá ani tušení, že v Praze na něj čeká muž, který ho chce zbavit života.

O tom, kdy a jak se Jicchak Shimkin ocitl v Praze, dost dobře nevíme. Celý příběh obklopují mnohá tajemství. Jedna z verzí je, že přicestoval časně ráno mezinárodním rychlíkem z Budapešti. Pak se ale naskýtá otázka, jak mohl dopředu vědět, že se Hitler vydá v časných ranních hodinách právě do Prahy. Další hypotézou je, že se na našem území zdržoval už několik dní předtím. V každém případě musel mít k dispozici - hlavně včas - informaci o tom, že se 14. března 1939 vydal Emil Hácha do Berlína.

Hitler se zdraví s německou mládeží na prvním nádvoří Pražského hradu

Foto: profimedia.cz

Českoizraelská spisovatelka a překladatelka Ruth Bondyová, která ve své jedinečné knize Jakob Edelstein věnovala Jicchaku Shimkinovi dvě pasáže, píše o tom, že Shimkin se na atentát na Hitlera dlouho připravoval. O svém záměru měl informovat i pozdějšího zakladatele Státu Izrael a prvního premiéra země Davida Ben Guriona. Ten však - údajně také proto, že z principu nesouhlasil s osobním terorem - zastával stanovisko, že "člověk nikdy neví. Třeba by se objevil nějaký horší Hitler ..."

O svém záměru pověděl Shimkin také tehdejšímu řediteli politického oddělení Židovské agentury Moše Šertokovi. Ten se ale obával, dodejme, že oprávněně, že jakýkoliv útok na Hitlera by přinesl pohromu hlavně německých Židům. Rovněž by mohl ohrozit dohodu o převodu židovského kapitálu do Palestiny - prostřednictvím dovozu německého zboží.

Z kusých vzpomínek Jicchaka Shimkina, které jsou uloženy v archívu Památníku Jad Vašem v Izraeli (něco málo informací o Shimkinovi jsem ke svému překvapení objevil také v Paříži, ve Válečném muzeu), se můžeme dozvědět, že svůj plán konzultoval se svým přítelem a spolumajitelem továrny Erichem Mollerem. Ten pocházel ze Slovenska, měl příbuzné nejenom na Slovensku, ale také v Čechách a v Maďarsku. Moller byl ochoten - přes své příbuzné - příteli pomoci. Ovšem pouze v případě, že s tím bude souhlasit tehdejší sionistické vedení v Palestině. Shimkin se pak vypravil do Vídně. Bylo to den poté, co rodák ze Stonařova u Jihlavy Arthur SeyssInquart uskutečnil v Rakousku nacistický převrat a povolal do země německá vojska. Následoval anšlus Rakouska a příjezd Adolfa Hitlera.

Shimkin byl odhodlán využít situace a pokusit se Hitlera zabít. Pomoci mu měla vlastnoručně vyrobená bomba. Byl přesvědčen, že atentát nepřežije a zahyne zároveň s Hitlerem. V době, kdy si ještě mnohý z českých Židů odmítal připustit, že nacisté plánují teror proti celému národu, měl Shimkin zcela jasno.

Ve Vídni čekal na souhlas sionistických vůdců. Jak později vzpomínal - oslavná Hitlerova cesta Vídní 14. března 1938 byla pro případný útok skvělou příležitostí. Hitler projížděl ulicemi v otevřeném voze. A všude byly nepřehledné špalíry jásajících davů. Toho dne se v centru města soustředilo přes čtvrt miliónu lidí.

Jicchak Shimkin se však souhlasu k akci nedočkal. Opouštěl Hitlerovo Rakousko s trpkostí. A věděl, že příště už musí pracovat jenom na vlastní pěst. Ale bude vůbec ještě nějaké příště?

OMELETA PRO HITLERA

Hitler jede územím, jež jeho triumfální cestu už jednou zažilo. Bylo to bezprostředně po mnichovské konferenci, kdy v otevřeném voze projížděl někdejším československým pohraničím. Vítaly ho nadšené davy sudetoněmeckých obyvatel, pro něž byl osvoboditelem, který je, jak byli přesvědčeni, vyvlekl z českého područí.

Hradčanské náměstí, v těchto místech se pohyboval i Jicchak Shimkin s připravenou třaskavinou

Foto: Isifa.com

Z vrozené nedůvěřivosti se ale Hitler nikde dlouho nezdržel. Ostatně - dobře věděl i o několika chystaných atentátech, jimž v minulosti unikl. Jeden z nich měl v roce 1936 vykonat student pražské německé architektury a mladší spolužák pozdějšího lovce nacistů Simona Wiesenthala Helmut Hirsch. Svým činem chtěl inspirovat německé Židy. Byl však po překročení hranic zatčen a následující rok popraven.

Hitler ale přece jen výjimku udělal. A sice v Králíkách pod Sněžníkem, kde v hotelu na náměstí přespal. A prý mu, jak mi svého času vyprávěl někdejší obyvatel Králík neboli Grulichu pan Pavlů, velmi chutnala diabetická omeleta s hráškem.

Čtrnáct hodin. Zvláštní vlak s Adolfem Hitlerem zastavuje v České Lípě. Vůdce je vítán hlavními představiteli Sudetské župy Konradem Henleinem a jeho zástupcem Karlem Hermannem Frankem.

Pak nasedá do připraveného automobilu. V koloně jede Hitlerův vůz jako třetí v pořadí. Vůdce na jeho cestě ku Praze provázejí nejvyšší představitelé nacistické třetí říše. Je tu náčelník vrchního velitelství Wehrmachtu generálplukovník Wilhelm Keitel. Dále říšský ministr zahraničních věcí Joachim von Ribbentrop. Také říšský vůdce SS Heinrich Himmler. A rovněž Reinhard Heydrich, který netuší, že ho právě v této zemi čeká za tři roky potupná smrt.

Kolona vozů míří k hlavnímu městu.

Je nevlídno. Padá déšť se sněhem.

Auta doprovázejí po zuby ozbrojení vojáci. Není radno Čechům věřit. Jak moc Hitler Čechy nenávidí ... Mnohokrát se s tím svěřil své nepostradatelné hlásné troubě - Josephu Goebbelsovi, který si do svého deníku (1. června 1938) zapsal: "V poledne jsem u Vůdce. Charakterizuje Čechy jako drzé, prolhané, devótní a podlézavé. To souhlasí navlas přesně. Má s Čechy ještě mnoho záměrů. Svou mobilizací si jen pověsí na krk smrt ..."

HODINA H

Blíží se 19. hodina. Praha čeká na příjezd Adolfa Hitlera. Na Hradčanském náměstí se shromažďují zástupy především německého obyvatelstva.

A mezi nimi také - jeden Žid. Jicchak Shimkin. Na sobě má podle svého pozdějšího svědectví tříčtvrteční šedý zimník. Pod paží drží hnědou koženou aktovku. V ní třaskavinu. Shimkin bohužel nezanechá svědectví o tom, jak byla bomba konstruovaná a na jakém principu mělo dojít k výbuchu. Ví se jen, že mělo jít o sebevražedný atentát. Shimkin předpokládal, že útok nepřežije.

Hitler v okně a zfanatizovaný dav pražských Němců na náměstí

Foto: Isifa.com

Přichází rozhodující chvíle.

Devatenáct hodin patnáct minut. Kolona vozů jede přes Hradčanské náměstí a poté vjíždí do areálu Pražského hradu ...

Lidé jásají.

Žádná bomba nevybuchne.

Shimkin nakonec svůj záměr neuskuteční. Lze to považovat za selhání? Jak tento inženýr z Haify ve své pozdější archívní vzpomínce uvedl, nepočítal s tím, že Hitler nepojede v odkrytém voze. V koloně uzavřených aut nebyl Shimkin, jak tvrdil, schopen dostatečně rychle rozeznat, kde Hitler sedí.

NA ČAJI U BARONA

Je jaro 2007. Jsem pozván do Kreuzbergu, na rodové sídlo barona Philippa von Boeselagera. V prostorné návštěvní místnosti piji mátový čaj. Proti mně sedí, v tmavě zeleném saku, kultivovaný muž s protáhlou tváří a neuvěřitelně bystrýma očima. Je mu téměř 90 let, a přesto mi připadá jako mladík.

"Jsem poslední žijící spiklenec z 20. července čtyřiačtyřicátého," řekne s poněkud šibeničním humorem můj hostitel.

Philipp von Boeselager patřil do skupiny lidí, kteří společně s majorem Klausem Schenkem hrabětem von Stauffenbergem připravovali atentát na Adolfa Hitlera. V případě úspěchu měl tehdy sedmadvacetiletý Philipp von Boeselager obsadit se svými muži vybrané vládní budovy, a především zatknout Josepha Goebbelse. To, že tehdejší důstojník generálního štábu Philipp von Boeselager, jenž se několikrát tváří v tvář potkal přímo s Adolfem Hitlerem, neúspěšnou operaci Valkýra přežil, byl opravdový zázrak - jeho jednotka dostala včas zprávu, že se atentát nepovedl, a stáhla se. Žádný z obviněných ho také neudal.

Teď panu Boeselagerovi vypravuji příběh Jicchaka Shimkina. Poslouchá s nepředstíraným zájmem.

"Víte, těžko hodnotit celou akci, když u toho člověk nebyl, ale neúspěch pana Shimkina mohl mít různé příčiny."

A pak začne vyprávět o tom, jak se v roce 1942 dostal do štábu skupiny armád Střed, kde v té době působil, jako šéf operačního oddělení, generálmajor Henning von Tresckow. Muž, o němž dnes víme, že už od roku 1942 připravoval atentát na Adolfa Hitlera a následný státní převrat. Byl to právě Tresckow, který do svých plánů zasvětil i Philippa von Boeselagera. A rovněž jeho bratra Georga, v té době teprve třiapadesátého nositele Rytířského kříže s dubovými ratolestmi.

Baron Philipp von Boeselager připravoval atentát na Hitlera a přežil

Foto: ARCHÍV

Baron Philipp von Boeselager připravoval atentát na Hitlera a přežil

Foto: profimedia.cz
















Philipp von Boeselager vzpomíná, kolik nejrůznějších pokusů o atentát, o nichž sám věděl, bylo od roku 1942 na Hitlera připravováno. Na dvou z nich se měl osobně podílet. Pokaždé však chystaná akce selhala. Buď shodou okolností, anebo "vinou" konkrétního člověka.

"V roce 1943 jsem vezl přímo od Tresckowa jeden kufr s výbušninami anglické výroby. Ty kufry ode mě převzal další ze zasvěcených, plukovník Helmuth Stief, náčelník organizačního odboru generálního štábu. Stief se měl pokusit vložit nastraženou výbušninu do jedné z kancelářských složek a tuto složku měl pak předat Hitlerovi. Nezvládl to. A nezvládl ani dva další podobné pokusy. Ale kdo by to zvládl?! Pro civilizovaného Evropana není vůbec jednoduché jít k někomu, ať už ho nenávidíte sebevíce, a jen tak ho zabít a případně u toho ještě zabít i sebe," uzavírá tuto část svého vyprávění nositel Rytířského kříže a důstojník francouzské Čestné legie Philipp von Boeselager.

Milovník koní, přírody a autor pozoruhodné knihy Chtěli jsme zabít Hitlera zemřel zhruba rok po našem setkání, 1. května 2008.

ĎÁBEL V ROLI BODYGUARDA

Adolf Hitler je na Pražském hradě. Má báječnou náladu. Přísný ve- getarián se poněkud spustí a dá si velkou porci šunky, kterou zapije vychlazeným plzeňským pivem.

Příští den pak milostivě přijme poníženého dr. Emila Háchu - poté, co již podepsal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava a absolvoval projížďku Prahou.

V Praze stráví pouhých 22 hodin. Kromě jedné cesty v uzavřeném autě nevytáhne z Pražského hradu, který se v době jeho návštěvy promění v nedobytnou pevnost, paty. Na chvíli se pouze sejde s německými obyvateli města.

Dne 16. března 1939 vydá ČTK následující zprávu: Vůdce a říšský kancléř opustil Prahu. Předtím pozdravil na prvním nádvoří Pražského hradu studenty německých vysokých škol v Praze. Na prostranství Hradčanského náměstí se tísnily tisíce pražských Němců, kteří stále provolávali sborově: "Wir wollen unseren Führer sehen!" Když se Vůdce objevil u okna, nebralo nadšení konce. Stále více a více lidí se tísnilo před Hradem a vytrvali přesto, že sněžilo, až spatřili Vůdce. Adolf Hitler vykonal pak přehlídku studentů a tu a tam promluvil k nim přátelská slova. Za jásání pražského německého obyvatelstva odjel pak říšský kancléř vozem z města ..."

Hitler se už do Prahy nikdy nevrátí. Bude mít jiné starosti.

Tradiční otázkou je, co by následovalo, kdyby se Shimkinovi atentát podařil. Zabránil by tak nacisty připravované světové válce? Anebo by její vznik naopak urychlil? A jaký by byl další vývoj nacionálního socialismu v Německu? Ať už budou odpovědi jakékoliv - vždycky půjde jenom o spekulace.

Během následujících měsíců a let se několik dalších odvážných lidí pokusí Hitlera sprovodit ze světa. Patří mezi ně osamělý atentátník Georg Elser, který 8. listopadu 1939, tedy v době, kdy většina pozdějších spiklenců z 20. července 1944 považovala ještě Hitlera za neomylného, zabudoval do nosného sloupu mnichovského Bürgerbräukelleru, kde měl Hitler řečnit, desetikilogramovou výbušninu. Nálož vybuchla - ovšem až třináct minut po Hitlerově nečekaném odchodu - a Elser byl zatčen a umučen v koncentračním táboře Dachau.

Vyvrcholením těchto snah byl neúspěšný atentát plukovníka Klause Schenka hraběte von Stauffenberga.

Hitler však i tentokrát unikl. "Byl to zřejmě ďábel, který ho chránil," řekl mi s jistou nadsázkou Philipp von Boeselager.

A Jicchak Shimkin? Ještě 15. března 1939 v noci opustil Prahu, vrátil se do Palestiny. A o necelých deset let později - 14. května 1948 - vyslechl i on s nadšením projev svého dávného přítele Davida Ben Guriona, jenž oznámil světu vznik Státu Izrael. V dalších letech se věnoval podnikání, své továrně.

Zemřel počátkem sedmdesátých let a se svým pražským dobrodružstvím se nesvěřil ani svým nejbližším.

13.07.09 08:52
Vedral Václav




Dnes je:



A svátek má:

TOPlist







Moje spotřeba Měření rychlosti internetu.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one